Text příspěvku:Možná, že můj pocit je špatný,
můj pocit,
svět, který není dobrý,
ničí mě, jsem smutný.
To co má lidem pomáhat,
to co pohrouží myšlenky
nic nedává, jen ten pocit,
tu skepsi.
Hovoří ke mně jak k nějakému slepci,
ale já nejsem slepý!
Dívám se kolem sebe,
připouštím, někdy až moc?
Také se dívám často do výšin, tam kde mám nebe,
ale , když padne noc,
můj pocit celého mě obklopí,
tedy i teď.
Cihlovou, pevnou stavím si zeď,
s níž se straním světu, chráním se,
neb ten pocit co mám, nechci darovat.
Je to můj pocit! Hnusu v mé duši.
Můj pocit! Hniloby,
který jednou jistě zahubí!
Můj pocit! Že oblékám se tak,
jak jen v danou dobu mi sluší.
Žal, jež cítím není ničím vyvolán,
Když přemýšlel jsem velmi o svém nitru,
Rozhodl jsem byti věrný.
Cítím něco? Radost? Štěstí?
Ne v tomhle je prázdno,
a to žádné krásnosti věstí.
Ani dotek mojí radost nenajde,
jako by bylo vše jiné,
Ledové.
Jen dotyk tvých rtů,
mě dokáže učinit?
To nevím.
Nevnímám barvy a teplo kolem sebe,
vše vypadá měšťácky a omšele.
Lidi jak krysy bez citu.
A ty? Kdes ty, když nejsi tu.
Jen Tobě dovolím pomoci mi,
vím, že ty to svedeš. |