Text příspěvku:Zklamal jsem, zklamu i příště,
samota básníka saje jak klíště.
Bezvětří, jasno je, a přec hvězdy nesvítí,
bohémem chtěl si být a teď se nic netřpytí.
Vlásky tvé naděje praskají sami,
prasknou-li všechny zůstanou mravy.
Bez mravů s pokorou bloudíš po světě,
jsem snad, či nejsem na téhle planetě?
Vracím se kupředu zpět ani krok,
?Kostky jsou vrženy? a v pořadí rok.
Rok zde nekončí, končí snad den?
Proplouvám, usínám den jde za dnem.
Prokletý básník nebo jen poeta,
vracím se nazpátek kde začíná......? |