Text příspěvku:Je tohle skutečnost,
či jen se mi zdáš?
Odplouvá zbytečnost
a srdce mi dáš?
Chvíle, kdy nejsi,
snad nikdy neskončí,
připadají vetší,
stávají se věčností.
Jsi zářící světýlko,
co rozjasní mysl mou
a já toužím jen malinko,
být v pohádce s popelkou...
Má krásná popelko
je půlnoc odcházíš,
nech mi své světýlko
a srdce mé neztratíš.
Odpusť mou troufalost,
popelko má,
avšak má zoufalost,
je bezedná.
Střevíček nechala
a mne padá jen brada,
snad si jej nasadíš,
budeš má dáma.
Má mysl ti patří,
mé sny plují s ní.
má budoucnoust jaksi,
je v mlze a bdí.
Čeká jen na tebe
snad příjdeš k ní,
odplujem do nebe
jen spolu, jen snít.... |